Možná si také kladete otázky: Dělám to tak dobře, když…? Je normální, že mě u kojení bolí záda a bradavky (i když už jste více než 10 dnů po porodu?) Dělám to tak, jak to mé miminko potřebuje nebo bych měla něco změnit??

V tomto článku vám přináším sdílení maminky, která si mě zavolala kvůli bolesti bradavek. Během laktačního poradenství jsme ale neřešily jen toto – zjistily jsme původ bolesti bradavek (přestože pediatr i laktační poradkyně v porodnici tvrdily, že to nic není a přejde to), upravily jsme kojení tak, aby ženu nebolely záda a mohla si během kojení odpočinout, vysvětlily jsme si přirozené potřeby miminka a prakticky jsme si ukázaly, jak je během dne pohodlněji naplňovat, přestože se tento přístup možná vymyká tradiční kulturní péči o miminko, tak jak jej známe z vyprávění našich maminek a babiček.

Nechť je vám sdílení k dobrému užitku a inspiraci pro vaší cestu kojením a mateřstvím.

Jak ses cítila během našeho setkání? Co pro tebe bylo největší úlevou nebo překvapením?

Byla jsem ráda, že jsi mě navštívila přímo u mě doma. Že jsem nemusela nikde jezdit. Soukromí domova. Cítila jsem, že víš vše, co jsem chtěla vědět. Nejen o kojení, ale učila jsi mě zavázat šátek na nošení a mluvila jsi o tom intuitivním čůrání dětí. Jak mají děti spát s námi v posteli. Byla jsem ráda, že máš stejně nastavené věci, které jsem chtěla dělat s dítětem taky. Protože tolik lidí na osobním setkání neznám, co by chtěli dělat kontaktní rodičovství. Tak jsem se cítila, že jsem v pořádku, že to tak taky chci.

Jak jsi vnímala můj přístup – to, že jsem na tebe nesahala a nemanipulovala s miminkem?

Byla jsem zvyklá z porodnice, že tam laktační poradkyně na mě fyzicky sahaly a mně to nevadilo. Tak jsem byla překvapená, že tobě stačí se jen podívat.

Jak ti pomohlo, že jsme pracovaly s přirozenými polohami a instinktivním kojením? Co ti to přineslo do vnímání sebe, svého těla, miminka a celkově procesu kojení?

Přineslo mi to úlevu od bolesti zad. Hodně mě v té době už bolelo za krkem a neuměla jsem s tím pracovat. Pořád jsem polohu přizpůsobovala miminku a zapomínala na sebe. Že to „vydržím“, ale nebylo to správné. Dřív či později bych musela na rehabilitace krční páteře a byla by to zbytečná komplikace.

Pamatuju si velkou úlevu, že mě ty záda přestaly bolet. A hodně mi pomohlo kojení vleže. A kojení vleže na jedné straně, že jsem mohla kojit z obou prsou. To bylo super. Díky tomu jsem byla dobře vyspaná i mimi dobře usínalo v noci, když jsme si na to více zvykli. Byla jsem ráda, že k němu nemusím vstávat. Protože se budilo každé dvě hodiny. Někdy i častěji.

Co se u vás po našem setkání změnilo? Jaké výsledky nebo pocity sis odnesla do dalších dní?

Zvýšil se mi pocit sebedůvěry, že to dělám správně a že si jen musíme zvyknout oba dva. A že to kojení prostě dlouho trvá. Přišlo mi to nekonečné. Začala jsem si u toho potom číst a vše se tak urovnalo. Protože jsem byla ubezpečená, že to dělám dobře, tak jsem si taky začala věřit.

Co bys řekla jiné mamince, která zvažuje, jestli si mě má zavolat?

Určitě to zkus. Jestli máš nějaké pochybnosti, zda kojíš správně, je dobré si o tom popovídat s odborníkem, než pořád přemýšlet a trápit se, zda je to vše OK.

---

Autorem článku je:

Mgr. Magda Macoszková

Jsem lektorka těhotenské, poporodní jógy a celostní přípravy
k porodu, laktační poradkyně ve světle Instinktivního kojení
a přirozené péče o miminko, průvodkyně v on-line kurzech INSTINKTIVNÍ POROD, INSTINKTIVNÍ KOJENÍ a Dlouhodobé kojení a laskavé odstavení.