Co je to rebozo a jak jej využít v těhotenství a u porodu?

Možná jste už tento výraz slyšely v souvislosti s těhotenstvím a porodem a zajímá vás, jak by vám mohl být tento většinou ručně tkaný šátek pocházející z mexických a jihoamerických kultur k užitku.

V tomto článku vám šátek představím, zjistíte, jak jej můžete vy nebo váš partner využít v těhotenství a během porodu, a také vám prozradím, jak můžete moudrost péče o sebe v těhotenství a během porodu pomocí reboza využít, i když doma rebozo nemáte a ani si jej nechcete pořizovat.


Odkud k nám rebozo přišlo a znají jej v českých porodnicích?

Rebozo je tkaný, nejčastěji bavlněný dlouhý šátek, jehož tradice a používání zejména v oblasti péče o těhotnou ženu k nám dorazila z Mexika a dalších jihoamerických kultur.

Do České republiky se tato tradice a moudrost pravděpodobně dostala díky návštěvám tradičních porodních babiček a porodních asistentek z těchto oblastí, u kterých se nejprve vzdělávaly české duly a české komunitní porodní asistentky.

Rebozo dnes ale neslouží jen v komunitním sektoru. Spousta pokrokových porodnic dnes rebozo přijala jako funkční nástroj pro podporu přirozeného průběhu porodu a svým klientkám jej nabízí.

Porodní asistentky například z Fakultní nemocnice v Ostravě nebo Havířově a dalších porodnic v ČR jsou na rebozo přímo školené.

Já rebozo představuji a také s ním pracujeme na individuálních i skupinových lekcích Těhotenské jógy, pomáhám ženám vybrat si rebozo nebo zavinovací šátek, který jim v těhotenství bude nejvíce vyhovovat a učím muže, jak rebozo použít během porodu a při péči o svou těhotnou ženu v rámci předporodní přípravy pro páry S partnerem k porodu.


K čemu se rebozo používá?

V tradičních kulturách rebozo dostávají dívky při oslavě své první menstruace a tento šátek je pak provází celým jejich životem.

V období před a během menstruace rebozo zajišťuje teplo pro pánev a oporu pro střed těla. Během těhotenství si jím podvazují těhotenské bříško. Během porodu je jim oporou a funkčním nástrojem na podporu přirozeného porodu.

Po porodu si jím znovu zavinují bříško – pro lepší zavinování dělohy a pro celkové fyzické i energetické uzavření pánve a těla po porodu.

Po porodu žena může projít také celkovým zavinováním těla po porodu, ke kterému se používá 7 takových šátků.

V období raného mateřství v něm mohou nosit svá miminka a děti. Kdykoliv v dalším životě ženy pak slouží jako podpora – takové obejmutí – nebo teplá deka.

V tradičních kulturách tedy rebozo doprovází ženu celý život.


Používá rebozo jen žena sama?

Rebozo neslouží ženě jen skrze zavinování, kdy se žena zavine sama.

Rebozo ve prospěch ženy používají také porodní asistentky (pokud jim je tato technika blízká a jsou školené), duly, blízké ženy (které na sobě samy zažily rebozo péči – v tradičních kulturách všechny!) a také muži, partneři, kteří svou ženu doprovázejí k porodu.

Takto význam reboza popisují autorky, holandské porodní asistentky, v knize Rebozo:

”Těhotné ženě roste a otevírá se tělo, otevírá se srdce a duše, a to vše kvůli novému životu. Zrození dítěte jako nej altruističtější projev lásky, často vyžaduje určité oběti. Rebozo tak, jak jej používají láskyplné ruce muže, duly, porodní asistentky a pečujících osob, pomáhá ženě a dítěti v lůně nabízením podpory, vyrovnání se s novou situací, úlevy, a v případě poporodního období návratu k předporodnímu stavu zdraví a celistvosti.”


Proč k nám rebozo přišlo?

Mám moc ráda přirozenou moudrost našich předků a lokálnost, a proto jsem se sama sebe ptala, proč se zrovna zajímat o rebozo, když je to „něco z Mexika“.

Přemýšlela jsem, co nám tato zdánlivě „cizorodá“ tradice chce přinést, ukázat.

Došlo mi, že rebozo nám (do České republiky, na území, kde jsou porody více než 70 let přísně institucionalizované) přineslo příležitost se rozpomenout, že porod je přirozený proces a cesta k tomu rozpomenutí může být někdy jakoby naokolo (přes cizí země a cizí kultury).

Rebozo nám ženám a porodním asistentkám, které ženy u porodů většinou provázejí, ukazuje, že porod je přirozený proces, který nelze vynutit, ale lze jej velmi snadno narušit – invazivními zásahy, na které jsme si až moc zvykli a které přinášejí do křehkého procesu zrození dost neplechy 😊.

Rebozo proto společně s dalšími jemnými podpůrnými technikami (zmíním například ženskou bylinnou napářku) ukazuje, že k přirozenému hladkému porodu může vést jemná neinvazivní cesta s laskavou podporou bez negativních vedlejších účinků.


Co dříve používaly slovanské ženy?

Přemýšlela jsem, jestli slovanské ženy dříve používaly něco podobného, co by se dalo přirovnat k někdy dost barevným mexickým šátkům.

Odpověď jsem dostala od Světlušky Hradilové (duly, Ukrajinky žijící dlouhodobě v Česku, která se prosadila například za osvětu významu šestinedělí v ČR).

Ve svých vyprávěních zmínila, že když jí po jejím prvním porodu přišla navštívit tchýně, donesla jí bavlněné prostěradlo a přikázala jí ležet v posteli a prostěradlem si zavinovat pánev.

V té době na Ukrajině prý také existovaly krásné tkané látky, ale ženy z chudých poměrů si je nemohly dovolit, proto používaly prostěradlo.

Došlo mi, že k tomu, k čemu se v Mexiku využívá rebozo, zde ženy využívaly zkrátka jiné užitkové pevné látky.

Druhou doplňující odpověď jsem dostala od Hany Tschermakové, která ve své facebookové skupině sdílela informace ze skanzenu v Liptovském Mikuláši.

Na expozici věnované porodu a šestinedělí je mimo jiné psáno:

„Ženy si (u porodu) pomáhaly uvázaným ubrusem o čelo postele. Žena se ho chytila, aby měla větší sílu.“

Při tomto popisu se mi ihned vybavila technika zavěšování se do reboza při porodu a dostala jsem tedy důkaz, že způsobem, jakým dnes používáme rebozo dříve ženy používaly jiné pevné látky, které měly v domácnosti.


Lze použít i něco jiného než rebozo – doma nebo u porodu?

Pro zavinování bříška v těhotenství dnes neslouží jen tradiční rebozo šátky. Na českém trhu najdete také tzv. zavinovací šátky, které mají různou gramáž a vyrábějí se z různých materiálů (například bavlna, len, mušelín).

Jaké jsou výhody a nevýhody zavinovacích šátků oproti rebozu, najdete v mém dalším článku, který pro vás chystám.

Takový zavinovací šátek je možné si snadno ušít právě z prostěradla nebo z bavlněného úpletu. Potřebujete ale vědět, jakou ideální délku a šířku zvolit.

Pro rebozo masážní tedy relaxační techniky určené pro období těhotenství a porodu lze skvěle doma využít obyčejný velký froté ručník. Nikoli však prostěradlo, protože jeho hladká struktura nezajišťuje optimální efekt tření.

Kdy naopak prostěradlo můžete klidně využít sdílela jedna porodní asistentka na workshopu Používání reboza v těhotenství a během porodu u Kristýny Zemanové, u které jsem se rebozo techniky učila – rebozo techniky například na úpravu polohy miminka během porodu úspěšně provádí i s nemocničním prostěradlem, když zrovna není jejich rebozo na oddělení volné:-)

Rebozo ani zavinovací šátky nelze nahradit například šátkem na nošení dětí – právě kvůli nevyhovující gramáži, délce a šířce nosících šátků.

Líbil se vám článek?

Podívejte se na moje další články a/nebo nabídku živých i on-line kurzů: