Porodní příběh a cesta k porodu Lucky W. – „Největší kámoš během porodu byl dech a to, že jsem věděla, jak to prodýchat.“

Pamatuješ si ještě na své pocity nebo na své představy o porodu ještě před tím než jsi začala navštěvovat těhotenskou jógu nebo přípravu na porod? Jak jsi tehdy to, co tě čeká vnímala?

Já jsem se asi nikdy vyloženě nebála, tím, že jsem kolem sebe měla ženy, co už rodily, takže člověk už měl nějakou představu, co to asi může být, ale vím, že mi všichni říkali, že tu bolest po porodu vytěsníš. Byla jsem připravená na to, že to bude bolet, ale že to prostě přejde. Vedle toho jsem měla kamarádku, která rodila rok zpátky a ta byla vždycky hodně fyzicky aktivní a tím, že je to fyzioterapeutka, tak trošku věděla, že je třeba s tím něco dělat, jako že to nemůže nechat jen tak plynout. Takže už od začátku jsem se snažila o porodu něco zjišťovat, co bych mohla udělat pro to, aby to třeba bylo příjemnější. Od začátku jsem se snažila zjišťovat k porodu co nejvíc – nenechávala jsem to tak volně.

---

Díky té kamarádce jsi tedy věděla, že příprava má smysl? Že je lepší, když se žena připraví… A s jakým záměrem jsi se teda přidala konkrétně na kurz Těhotenské jógy?

Chtěla jsem dělat nějaký pohyb v těhotenství s tím, že člověk úplně neví, co si může a co si nemůže dovolit. Takže jsem to brala v rámci nějakého pohybu, protažení, ale jiného než obvykle, protože já jsem vždycky sportovala a chodila se psem. Ale na těhotenské józe jsem zjistila, co je dobré pro období těhotenství a co mi pomůže i k tomu porodu. A věděla jsem, že jsem udělala maximum pro sebe a svůj porod, vím, že jsem jenom neseděla doma na zadku.

---

A měla jsi strach se protahovat doma sama, kdybys nevěděla, co si v těhotenství můžeš dovolit a co ne?

Člověk byl v takové nevědomosti, takže jsem si říkala tím, že jóga je právě hodně o flexibilitě a protažení, že tohle to by mohlo být fajn. S tím, že já jsem si předtím občas zacvičila nějakou jógu podle youtube, ale zase jsem si říkala, že mnohem lepší je mít to naživo a opravdu vědět, než podle toho internetu. Člověk nikdy neví, jestli to dělá správně nebo to nedělá správně.

---

Překvapilo tě na kurzu něco, jakmile jsi začala chodit?

Já jsem věděla, že jóga je hodně o nějakém klidu, ale fakt mě překvapil ten klid, že člověk opravdu úplně vypnul, zrelaxoval. Byla to taková opravdu pohoda.

Když jsme na konci měli vždycky tu relaxaci, tak to bylo úplně o něčem jiném než doma. Doma jsem si pak kolikrát zkoušela relaxovat, ale vůbec to nešlo. Člověk se doma nedostane tolik do toho klidu a na lekci byla k tomu atmosféra i to nastavení, že to bylo fakt fajn. Člověk dokázal úplně vypnout.

---

A co se týče pohybové stránky – jak se těhotenská jóga propsala do tvého konkrétního dne?

V podstatě celou dobu jsem se pak snažila i pravidelně cvičit doma. Zafixovala jsem si některé cviky, takže jsem je pak používala doma. Snažila jsem se potom na každodenní bázi tomu věnovat aspoň 10 minut. Měla jsem pak nějaké cviky, které jsem si oblíbila nebo jsem si je nejvíc zafixovala a snažila jsem se pak každé ráno nebo večer si je zacvičit a protáhnout se.

---

Jak se postupně během těch 8 týdnů proměňoval tvůj vztah k porodu?

Já jsem byla od začátku v podstatě přesvědčená, že bych chtěla zkusit porod do vody, což je tady v Česku ještě, ne že tabu, ale má to ještě takové svoje výhrady. Takže mi vlastně hodně pomohla hned ta první afirmační kartička. Nevím, co tam přesně bylo napsáno, ale uvědomila jsem si, že ano, je to tvoje cesta, tvůj příběh a udělej si to tak, jak to chceš ty. Nedívej se na to, co si myslí ostatní, ale soustřeď se na to, co si přeješ ty.

Ty afirmační kartičky mě často uklidnily, protože si myslím, že hlava je u porodu opravdu hodně důležitá. A nastavení mysli je důležité. Takže afirmační kartičky z kurzu mě někdy vyloženě povzbudily nebo jsem si je dokázala připasovat k sobě, k tomu, jak chci, aby ten porod vypadal.

---

Jak se tvoje příprava potom promítla do tvého porodu? Máš pocit, že díky tvé přípravě se tvůj porod odehrál tak, jak sis přála?

Věřím, že jo, protože celou dobu jsem se potom udržovala ve své mysli v pozitivitě. Ano, člověk nikdy neví, může přijít nějaká komplikace… ale když přišel porod hned jsem využila nějaké ty úlevové pozice nebo něco a celou dobu jsem byla v takovém tom nastavení: Jsem připravená, jsem ready. Fakt jsem z toho ani neměla vyloženě strach, když to přišlo. Neříkala jsem si nic jako: Ježišmarja, už je to tady, co budu dělat?

Celý den (v podstatě dva dny) jsem byla v tom, že prostě vím, co mám dělat než nastane přímo ta porodní fáze. Věděla jsem, jak mám dýchat a jaké polohy můžu vyzkoušet. Takže můžu říct, že jsem v tomhle aspoň byla připravená právě z téhle stránky. Těhotenská jóga mi pomohla v tom, že jsem věděla, co mám dělat.

---

Takže díky informacím a díky tomu, že sis všechno vyzkoušela už na lekcích, například, že jsme fixovali ten porodní dech, tak tě pak dovedlo k tomu, že když začal porod jsi byla v klidu a věděla jsi, že to bude dobré…

Ano. Věděla jsem, co mám dělat. Řeknu to asi tak, že kdybych nebyla připravená, kdybych pro to nic neudělala a rodila bych tam, kde jsem rodila, tak bych byla asi doslova v prdeli, že to tak řeknu. V tu chvíli ty porodní asistentky moc neprojevovaly nějaký zájem nebo aktivitu. Nic mi nenabídly a fakt jsme tam byli s manželem sami dva a kdybych neměla za sebou asi tu přípravu, tu informovanost, tak se tam psychicky zhroutím a neporodím.

---

Takže tě příprava hodně podpořila… Pamatuješ si něco konkrétního, co ti během porodu opravdu pomohlo?

Určitě ten dech. Tím, že jsem měla tu první dobu porodní opravdu dlouhou, doma jsem byla 24 hodin v kontrakcích, které se nikam neposouvaly, tak mi v podstatě nezbývalo nic jiného než to prodýchávat. Takže ten dech byl pro mě v tu chvíli asi fakt nejvíc, co mi pomáhalo.

Když jsem si doma předtím cvičila, tak jsem si říkala, že v některých polohách to je fajn, že to u porodu vyzkouším, ale to pak vůbec nevyšlo a největší kámoš během porodu byl ten dech a to, že jsem věděla, jak to prodýchat. Že to není o tom, já nevím, řvát tady někde, ale že prostě je důležité v klidu tu kontrakci prodýchat a hlavně dlouze.

---

Ještě něco ti vedle dechu během porodu pomáhalo?

Já si pamatuju pořád jenom, jak dýchám. Ano, asi i některé ty úlevové polohy mi pomáhaly, ale jak říkám pro mě byl primární dech a prodýchat si to. Ty kontrakce mi totiž hodně šly přes záda, přes bedra. A přišlo mi, že mi nic kromě toho, že mi manžel ty záda masíroval, tak že mi nezbývalo nic jiného, než si to prostě v klidu prodýchat.

---

Komu bys těhotenskou jógu a přípravu na porod doporučila?

Asi každému, kdo se na svůj porod chce připravit. Budou ženy, které to nebudou řešit, kterým to je prostě jedno a řeknou si, že si tady dvakrát zacvíčím na balonu a dobré, ale jako za mě, kdo se chce trošku připravit a během těhotenství pro sebe něco udělat, pro to tělo, tak těm těhotným ženám bych těhotenskou jógu a přípravu na porod doporučila. Věřím, že budou ženy, co by chtěly něco dělat, ale buď to neví nebo se jim nechce. A když si to člověk zaplatí a je to na pravidelné bázi, tak ho to prostě donutí tam zajít a myslím si, že potom každý to naopak zhodnotí, že udělal dobře – pro sebe, pro tělo.

---

Dalo by se říct, že jako prvorodička jsi měla „štěstí“, že tvůj porod byl hezký a hladký, i když dlouhý? Že jsi to zvládla na jedničku?

Já myslím, že jsem to zvládla na jedničku. Všichni jsme tady, všichni jsme to přežili. Ale v podstatě, jak říkám, kdybych se neinformovala, tak protože můj porod byl dlouhý, takže kdybych já nevěděla aspoň trošku, co mám dělat, tak mě asi někam odvezou a už mě nepřivezou. Takže za mě fakt ta informovanost a připravenost je hodně důležitá.

---

Takže řekla bys, že prvorodičkám stojí za to se připravit?

Možná i když člověk má právě z porodu strach, tak příprava může pomoct k tomu, že v hlavě bude člověk nastavený: Vím, co mám dělat a mám taky nastavení na to, že porod je pořád přirozený proces a můžu tomu nějak pomoct, když nebudu sedět pořád na gauči, může mi to k něčemu prospět.

Já si myslím, že to je hlavně hodně o hlavě. Protože jsem prvorodička a nemám svou zkušenost s čím porovnat, tak by někdo mohl říct, že kdybych to nedělala, tak to dopadne třeba úplně stejně a nebo naopak by to mohlo dopadnout hůř.

Opravdu si ale myslím, že příprava pomůže v nastavení, v té hlavě, že jsem udělala pro to maximum, abych právě ten porod měla, co nejjistější a co nejplynulejší.

---

Dělala jsi i nějakou jinou přípravu? Nechodila jsi na kurzy do porodnice?

Byla jsem v porodnici na předporodních kurzech, v rámci kterých byly bazény. A párkrát jsem byla v rámci některých bolestí na fyzioterapii.

---

Jak bys srovnala přípravu na porod v porodnici a v rámci těhotenské jógy?

Do porodnice jsem primárně chodila na takové ty přednášky, takže tam to bylo o tom se něco málo dozvědět, ale myslím si, že nebyly v podstatě až tak důležité, jako ta fyzicky-psychická příprava na těhotenské józe. Protože tu teorii si můžu načíst v podstatě kdekoliv, protože to bylo o tom, co se děje s novorozencem, o epidurálu a takové ty věci, ale jsou to v podstatě věci, které si můžu načíst. Takže za mě určitě ta psychicko-fyzická příprava udělá mnohem víc, než to, že mám načtené miliardu knih.